Zajímavosti

Víte, že?

  • Defilé apoštolů můžete vidět pouze od 9:00 do 23:00 hod.

  • Zobrazení pohybu těles na obloze (včetně Slunce a Měsíce) bylo základním úkolem orloje a časomíra byla pouze druhotným, odvozeným prvkem.

  • Věrné zobrazení pohybu těles bylo založeno na ekliptice.

  • Ekliptika je při pohledu ze Země dráha zdánlivého pohybu Slunce po obloze během jednoho roku. Má tvar kružnice. Zdánlivý pohyb Slunce po obloze je ve skutečnosti výsledkem oběhu Země kolem Slunce. Blízko ekliptiky se nachází množství hvězd, všechny planety sluneční soustavy a Měsíc. Při pohledu ze Země putuje Slunce po ekliptice a prochází přitom během roku různými souhvězdími. Jsou označována jako zvířetníková či zodiakální souhvězdí. Ekliptika protíná dvakrát za rok světový rovník. Tento moment se nazývá rovnodenností. Světový rovník je průsečík roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Slunce je vždy půl roku na severní a půl roku na jižní polokouli. O jarní rovnodennosti protíná ekliptika zemský rovník směrem k severní polokouli.

  • Pohyb hvězd na astrolábu a jejich zobrazení je tvořeno v duchu geocentrismu. Tento názor je opřený o myšlenku, že Země je středem vesmíru a všechna nebeská tělesa, tedy i Slunce a Měsíc krouží kolem ní. Astrologie dodnes používá praktickou aplikaci geocentrického zobrazení.

  • Každý orloj počítal vždy s pohybem nebeských těles v daném místě. Nebylo tedy možno přenést orloj z místa na místo bez úpravy či přeřízení.

  • Slunce na astrolábu musí oběhnout jednou za den, tzn. za 24 hodin.

  • Na ostění orloje jsou viditelné figurky a masky vytvořené Parléřovskou hutí.

  • Ciferník orloje je zdoben bohatě proplétaným osekaným révovím, které bylo vytvořeno v době Vladislava II. Jagellonského. Proto se uvádí vznik výzdoby do období Vladislavské gotiky.

  • Zadatování vzniku orloje do roku 1410 bylo objeveno a dokázáno teprve nedávno. Až po roce 1980 bylo prokázáno, že autorství lze přičíst Mikuláši z Kadaně podle výpočtů Jana Šindela.

  • Teprve v roce 1490 byl pod astronomický ciferník (astroláb) doplněn ještě kalendářní ciferník. Kalendářní deska se však každý večer ručně posunovala na další den.

  • Od roku 1566 byl orloj plně mechanizovaný, včetně denního posunu kalendářní desky.

  • Velmi důležité informace o orloji popsal v roce 1570 Jan Táborský z Klokotské Hory ve Zprávě o orloji pražském.

  • Kalendářní deska orloje se otáčí ve směru hodinových ručiček, a proto pořadí psaní kalendáře jde opačným směrem.

  • Obvod kalendária je rozdělen na 365 dnů a každý den se posunuje vždy o půlnoci.

  • Pokud je přestupný rok, pak kolo zůstane jednu noc bez pohybu. Není to však, jak by se dalo předpokládat, 28. února, nýbrž již 24. února.

  • Nejzajímavější částí Kalendária je cisioján. Pochází ze 16. století a je psán česky. Na jeho zapsání v 19. století měl velký podíl Karel Jaromír Erben. Je to vlastně mnemotechnická pomůcka k zapamatování hlavních svátků světců a světic v daném měsíci kalendáře.

  • Orloj vždy čas nejen ukazoval, ale také odbíjel. Odbíjení mělo dvě části. Nejprve se zvonilo, podle starého způsobu kostelního zvonění, které ohlašovalo ukončení další hodiny. Následovalo odbíjení či tepání jednotlivých hodin určitým počtem úderů od jedné do dvaceti čtyř, tzn. podle Staročeského času.

  • K orloji patří také dva boční ciferníky západní a východní, které byly přidány při opravě orloje na počátku druhé poloviny 19. století.

  • Na opravu v letech 1865–1866 byla vyhlášena veřejná sbírka. Lidé přispívali jak v hotovosti, tak i v cenných úpisech. Sebráno bylo celkem 4 265 zlatých a 89 krejcarů.

  • Na konci 2. světové války, 8. května 1945 byl Staroměstský orloj velmi poškozen. Astronomický ciferník byl prostřelen, pokroucený zvířetník visel na zbytku své osy, stříška orloje byla zcela rozpadlá a levá strana výzdoby, včetně figur Marnivce a Lakomce byla úplně zničená.

  • Při útoku na Staroměstskou radnici nacisté použili také zápalné střely, což znamenalo těžké poškození uvnitř komory orloje. Stroj orloje byl rozebrán a na dvoukoláku odvezen do dílny firmy Hainz v Praze – Holešovicích.

  • Zcela zničené bylo také Kalendárium. Naštěstí to byla kopie a nikoli Mánesův originál.

  • Vzhledem k tomu, že byly zcela zničeny dřevěné figurky apoštolů, objevil se mimo jiné také názor, že by vnější výzdoba orloje a jeho pohyblivá část měla být koncipována úplně nově. Podle této verze bylo uvažováno připojit k původním 12 apoštolům ještě figury Krista a Jidáše, přičemž Kristus měl defilé apoštolů začínat i končit.

  • Vojtěch Sucharda, autor nových figurek apoštolů, původně zamýšlel zcela jinou, moderní vnější figurální výzdobu. Měla být také pohyblivá ve všech třech úrovních, které chtěl realizovat. Tato výzdoba měla například zpodobňovat Chrona, boha času či Amorka s lukem a šípem. Dále zde měla být představena různá řemesla a činnosti např. pradlena, krejčí, švec, truhlář, zedník, architekt aj. Tyto figurky neměly být dřevěné, nýbrž kovové, polychromované, aby mohly dobře odolávat změnám počasí.

  • Orloj měl být podle tohoto návrhu také nasvícen výrazným neonovým světlem. Nic z těchto plánů se neuskutečnilo.

  • Nové dřevěné figurky apoštolů jsou provedeny z lipového dřeva. Po válce bylo kvalitního a vyschlého řezbářského dřeva citelně málo. Lidé však posílali pro tento účel z celé republiky dřevo rádi a zadarmo.

  • Teprve při této opravě v letech 1945–1948 byly připojeny elektromotory k natahování jednotlivých válců stroje. Pokyn k natahování válců je dán automaticky nastaveným spínáním.

  • Novou kopii kalendářní desky Josefa Mánesa vytvořil po 2. světové válce malíř Bohumír Číla (1885–1957).

  • Od roku 1948 je zvonící a bicí stroj nastaven na celé hodiny středoevropského času.

  • Čas staročeský, který ukazuje tzv. čtyřiadvacetník, byl opět uveden do chodu teprve v roce 1957.

  • Při opravě v roce 1979 byla nově zhotovena spodní deska astrolábu a zaneseny všechny barvy zobrazující části dne, včetně soumrakové kružnice, ve správných rozměrech a se správným umístěním.

  • Od roku 1976 jsou všechny figurky na Staroměstském orloji kopiemi. Originály se nacházejí v Muzeu hlavního města Prahy.

  • Staroměstský orloj nezobrazuje tzv. letní čas. Byl sice učiněn pokus přizpůsobit chod orloje letnímu času, ale po několika měsících se ukázalo, že je zobrazování času nepřesné.

  • Orloje vznikaly v době, kdy nebyla potřeba ukazovat na hodinách minuty. Na chvilce času tolik nezáleželo. Pro ukazování minut vytvářely věžní hodináři samostatné ciferníky.

  • Figurka kokrhajícího kohouta je na orloji teprve od roku 1882, kdy byla při opravě firmou Hainz zhotovena. Poprvé byla spuštěna 31. prosince 1882. Spolu s mechanickým kohoutem byly vytvořeny i píšťaly s měchem pro napodobení kohoutího kokrhání.

  • Figurky apoštolů se staly součástí orloje pravděpodobně od poloviny 17. století. Byly snad připojeny při opravě v roce 1659.

  • Mikuláš z Kadaně byl za svoji práci náležitě odměněn. Dostal dům u Havelské brány, 3000 grošů hotovosti, což byla velmi vysoká odměna, pravidelný roční plat ve výši 600 grošů a záruky na majetek i pro dědice.