Jak číst čas

Čas středoevropský nebo také staroněmecký

Je označen zlacenými římskými číslicemi na obvodu sféry. Ukazuje ho sluneční ručička, která je výrazným ukazatelem orloje. Je nám dnes zcela srozumitelný, ale hodiny jej odbíjejí teprve od poválečné rekonstrukce, dokončené v roce 1948.

Měsíc (měsíční ruka)

Měsíc je dutá koule se šroubovicí a závažím uvnitř. Jak ručička s Měsícem obíhá číselník, závaží nutí kouli, aby se otáčela kolem své osy. Jedna půlka jejího povrchu je stříbrná, druhá černá. Měsíc tak dorůstá do úplňku a zase couvá, stejně jako na obloze. Kolem rafie se otočí za dvacet devět a půl dne, tedy od úplňku k úplňku.

Staročeský čas

Staročeskému času, kdy začínal nový den západem Slunce, rozuměli naši předkové. Říkávalo se mu také italský. Vyznačují ho zlaté gotické číslice na vnějším, zvlášť ovládaném prstenci hodin. Polohu tohoto času ukazuje také zlatá ruka.

Zlatá ruka

Zlatá ruka ukazuje na stupnici čtyřiadvacetníku (s gotickými číslicemi) čas staročeský, na římských číslicích ukazuje čas středoevropský (nebo také staroněmecký), kdy den začíná a končí o půlnoci tak, jak je obvyklé i v současné době. Pokud je zlatá ruka zakrytá jinou částí astrolábu, čas je možné odečítat v prodloužení na druhé straně ciferníku, kde je shodné číslování.

Slunce (sluneční ruka)

Je nejdůležitější součástí orloje. Astroláb je nastaven podle místního slunečního času, tzn. v pravé poledne musí být Slunce nejvýše nad obzorem. Slunce je umístěno na stejné rafii jako zlatá ruka ukazující čas. Rafie se Sluncem obejde astroláb jedenkrát za 24 hodin.

Čas Babylonský

Nebo také nestejný či arabský čas byl počítaný jen od východu do západu slunce, což znamená, že čas nemohl být stejný, neboť v létě jsou hodiny delší než v zimě. Čas je zobrazen jednoduchými černými arabskými číslicemi. Staroměstský orloj je na světě jediný, který tento čas zvládne měřit.

Hvězdný čas

Označovaný také jako siderický se zase ukazuje na římských číslicích. Je odvozen od zdánlivého pohybu hvězd způsobeného rotací Země. Hvězdný den je kratší než den sluneční.

Kalendářní ciferník

ve spodní části je umístěn kalendářní ciferník, který ukáže den a zároveň jeho postavení v týdnu, měsíci a roce.

Obratník Raka

Je nejvzdálenější soustředný kruh na astrolábu, což odpovídá skutečnosti, že je to nejsevernější rovnoběžka na severní polokouli, kde je Slunce v zenitu a to při letním Slunovratu.

Obratník Kozoroha

Je na astrolábu znázorněn nejmenší soustřednou kružnicí. Je to nejjižnější rovnoběžka na jižní polokouli, kde je Slunce v zenitu a to při zimním Slunovratu.

Prstenec zvěrokruhu (či Zodiak nebo Zvířetník)

Se znameními zvířetníku je k Zemi nesoustředný.

Horní modrá část sféry představuje oblohu nad horizontem. Tady je sluneční rafie během dne.

Dolní část sféry představuje noc, vlevo je červeně zbarvená část svítání (Aurora) a východ (Ortus), vpravo je znázorněn západ slunce (Occasus) a soumrak po západu slunce (Crepusculum).

Po obvodu astrolábu je pohyblivý prstenec s arabskými číslicemi. Pod ním jsou vyznačené římské číslice. Dále jsou zde ještě arabská čísla od jedné do dvanácti a to pouze v horní části, tzn. ve sféře nad horizontem.

Astroláb

Tvoří základ každého orloje. Je to astronomický přístroj, jehož původ sahá až do doby starověku. Používal se k určování polohy hvězd, Slunce a Měsíce. Byl důležitý pro astrology a mořeplavce. Sloužil také k určování místního času, případně k navigaci.

Podoba astrolábu: Je to velký mosazný či měděný kruh, který se skládá ze dvou kruhových částí, spojených uprostřed čepem. Nastavením vzájemných poloh těchto kruhových částí je možno zobrazit polohu hvězd na obloze.

Co znázorňuje orloj:

  • Uprostřed astrolábu je znázorněna Země.
  • Dále jsou zde dva soustředné kruhy: obratník Kozoroha a obratník Raka. Mezi nimi je neoznačený rovník.